Obecným platidlem v Deadwoodu, což bylo městečko, ve kterém se celý děj odehrával, byly samozřejmě dolary, v nich dostávali honáci plat, hodnotily se jimi výsledky ve hrách a soutěžích i bodování pořádku ve stanech.

  Společně vydělanými dolary pak jednotlivé ranče financovaly své náklady na hledání částí pokladu bandy "Pajdavýho Johnyho".

Seznam zkoušek a platy honáků
UZLY - 6 základních do 1min., starší 4 další uzly znát VAŘENÍ - celodružinově si vybrat z nabízených surovin, uvařit a najíst se ZDRAVOVĚDA - základní první pomoc, ošetření raněného MORSEOVKA - přijmout a odvysílat zprávu ŠVIHADLO - 50x snožmo vpřed, 25x vzad, 40x po jedné vpřed, 20x vzad, 5x vajíčko TOPOGRAFIE - topoznačky, orientace mapy, buzola ODVAHA - přenocování mimo tábor, max.2 osoby, každý sám, min.200m od tábora OHEŇ - rozdělat max. 3mi sirkami, přepálit provázek 1m nad ohništěm MLČENÍ - od nástupu na rozcvičku po nástup na rozkaz, max.3 osoby STŘELBA - luk, vzduchovka, šipky ŠIFRY - vyluští zadaný zašifrovaný text ROZCVIČKA BOSKY - 4 dny po sobě jde na rozcvičku bosky NÁŘADÍ - práce s pilou, sekerou, údržba, bezpečnost OBRATNOST - překonání určené lanové překážky bez doteku země
Zkoušky č. 1 a č. 2 jsou povinné pro celý ranč, ostatních 12 si musí honáci rozdělit tak, aby každý udělal nejméně jednu, celý ranč musí mít všechny. Teprve pak je možno dodělávat zkoušky navíc, pro zvýšení svého podílu na výsledném zisku a svého denního platu.
Plat honáka do splnění povinného základu Plat honáka po splnění povinného základu Zvýšení platu za každou zkoušku navíc Odměna za pořádek ve stanu (9 a 10 bodů)	$3 $10 $2 $5	Pokuta za TABU Pokuta za nepořádek (1-3 body) Odměny za práci navíc (dle zadavatele)	-$5 -$5 $5-50

Motivace CTH

Od našeho zvláštního zpravodaje:   Jak se našemu listu podařilo zjistit, v cele vězení v The Deadwood City si odpykává trest známý recidivista a výtržník Benedikt Simons, známý pod přezdívkou "Ochmelka Ben". Nikdo už neví, odkud se Ochmelka Ben v našem městě vzal, ale říká se, že měl velmi blízko k bandě padouchů Johnyho Walkera, kterého okolí znalo spíše pod přezdívkou "Pajdavej Johny".   Většina z Vás má ještě jistě v živé paměti, jak tato banda před lety terorizovala celé okolí. Asi mnohem méně z vás však také ví, jaké pohádkové bohatství tato banda za celou dobu svého působení zvládla nashromáždit. A nyní, vážení čtenáři našeho listu, přichází ta nejzajímavější zpráva. Podařilo se nám zjistit, že naloupené bohatství banda Pajdavého Johnyho někam ukryla, a že tento poklad do dnešního dne nikdo neobjevil. Všech sedm padouchů je již dávno na věčném odpočinku, kam si také s největší pravděpodobností vzali svá tajemství o pokladu.   Jistě vás hned napadlo, ze by o tom mohl něco vědět Ochmelka Ben. Pokusíme se dále pátrat a o našich zjištěních vás budeme průběžně informovat.   Náš zpravodaj se pokusí provést rozhovor s Ochmelkou Benem a ten pro vás přineseme v dalším zvláštním vydání. Pro The Daily Telegraph MatTonI.

Od našeho zvláštního zpravodaje:   Jak jsme Vám slíbili v minulém zvláštním vydání, pokusil se náš zpravodaj provést rozhovor s Ochmelkou Benem. Pro ty z Vás, kteří minulé zvláštní vydání nečetli připomínám, že Ochmelka Ben, pravým jménem Benedikt Simons má něco společného s bandou Johnyho Walkera, která naloupila po okolí slušné bohatství, které však zmizelo neznámo kam, stejně jako členové Walkerovy bandy.   Tak tedy našemu zpravodaji se skutečně podařilo promluvit s Ochmelkou Benem. Po značných útrapách pronikl nepozorovaně do Benovy cely v deadwoodském vězení. Podařilo se mu to poté, co podplatil jednoho nejmenovaného zaměstnance věznice.   Ochmelka Ben na tom není zrovna nejlépe, ale po několika doušcích whisky se rozpovídal. Říkal, že se vlastně povazuje taky za jednoho z členů bandy, protože na některých akcích se taky podílel. Byl při přepadení dostavníku do Dawsonu, kde se jim podařilo ukrást $ 20000 a taky spolupracoval na "udělání" banky kdesi v Dakotě. To jim údajně vyneslo přes $ 100000. Zadrhával se v řeči stále víc, jak ubývalo whisky v láhvi, ale prozradil, že nakonec si sedm hlavních členů bandy rozdělilo lup mezi sebe, ale z vlastní chamtivosti se postupem času postříleli navzájem. Jak skončil poslední z bandy nevíme, ale Ben údajně ví o hrobech všech členu. S největší pravděpodobností má každý u sebe nějaký návod, jak se dostat k jeho dílu pokladu.   Je to pouze teorie, ale Ben už nebyl schopen popsat místa hrobu, protože jej vypitá whisky zcela zmohla. Zpravodaj poté musel jeho celu opustit, protože hrozilo jeho vyzrazení.   Je však velmi pravděpodobné, že ten, komu se podaří zjistit místa posledního odpočinku těch lumpů určitě vydělá. Podle názoru našeho zpravodaje už Benovi moc času nezbývá, proto si případní zájemci musí pospíšit, jinak zůstane toto tajemství tajemstvím navěky. Pro The Daily Telegraph MatTonI.

  Jak se později ukázalo, nebylo až tak velikým problémem se s "Ochmelkou Benem" ve vězení dorozumět, kuchařka ze "Saloonu" nosila do basy jídlo a za určité pomocné práce (dřevo, voda apod.) byla ochotna nosit zprávy. Akorát některým honákům to trvalo trochu déle, než to pochopili a využili.

  Ale od té doby už čile probíhal (za zády šerifa :-) poštovní styk mezi vězením a jednotlivými ranči, ven putovaly motáky s popisy cest ke hrobům padouchů a dovnitř dolary (každý moták něco stál a ke "kříži" jich byly třeba koupit 4 kousky (od 25 do 150 dolarů).

  Když dal ranč dohromady popis cesty, vydali se najít hrob a v něm případný plán cesty k pokladu. To totiž nebylo jisté, bude-li v hrobě mapa či nikoliv. Teprve tato mapa z hrobu pak ukazovala místo, kde byl ukryt poklad.

  Vítězný poklad byl nalezen až po vydražení pozůstalosti po umrlém vězni Benu Simonsovi, zvaném "Ochmelka Ben", kterýžto umřel den před koncem celotáborovky. Již napsaný moták k poslednímu kříži byl vydražen za úctyhodných téměř 5000 dolarů a přinesl svému ranči mapu, ukazující místo úkrytu pytlíku plného zlata.

  Postupně během tábora nalezené poklady byly na konci bankou uznány za platidlo a byly vydány kursovní tabulky, určující hodnotu jednotlivých mincí. Pouze poslední poklad obsahující "zlato" byl bankou za směnný kurs vykoupen v dolarech.

  A pak už následovala obvyklá dražba, ve které si vyšichni mohli nakoupit spousty dobrot a zajímavých věcí podle své kupní síly - jak kdo přispěl svému ranči k úspěchu. Zabralo to celé dopoledne a vydražilo se zboží za spoustu dolarů (o hodnotě v korunách ani nemluvě ;-o).

Kursovní tabulka :

ZLATO 1 ml MEXICKÝ TOLAR KONFEDERAČNÍ MĚĎÁK

$ 12 $ 20 $200

MINCE ZLATÁ STŘÍBRŇÁK MALÝ MĚĎÁK

$ 15 $  8 $  5

  V závěrečném součtu nashromáždil ranč "Zlomeného biče" přes 10 000 dolarů, další boháči byli v ranči "Pádícího koně" s více jak 8 500 dolary, o něco méně získali honáci z ranče "Zapadajícího slunce" - necelých 7 500 dolarů, bylo jich ale jenom sedum, takže po rozpočítání na jednotlivce nedopadli tak špatně.

  Po dražbě už následoval méně příjemný závěr našeho táboření - balení, demontáž stanů, úklid a podobné kratochvíle, které ztrpčují život každého lenocha a přidávají vrásky a šediny vedoucím, přesvědčujícím táborníky o nutnosti ještě alespoň trochu popracovat.